Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopis Růženy Kohoutkové

4. 5. 2012

 Drazí!!

Rodiče, bratři a sestry, kdo mě opravdu máte rádi, tak mě tuto vinu odpustíte a duše Vaše denně budou zalétat tam, kde na Vás všechny budu čekat s opravdovou radostí. Všechny Vás zdravím a vzpomínám na Vás. Odcházím tam, kde není žalu, tak s bohem a kdo se ještě modlíváte, pomodle te se také za mě s Bohem.

Františko, jeď tam pro ty šaty aj s Frantíkem, v tažce najdeš klíče i od izby, kde jsou a jeď pro ty peníze do Žiliny a doma u tatínka mám 500 Kč, tak ať je taky dovezou na můj pohřeb a v koši jsou také peníze asi 160Kč.

Napiš Jarošovi, Jožkovi a Andě, aby mě přišli na pohřeb, ale ať jistě přijdou a ty náušnice odepněte a dejte je Maňasovej Milušce a povězte od koho jsou a ten modrý kostým dejte Ládikovy na šaty, ať má po mě památku.

Mnoho štěstí Vám přeje nespokojená a nešťastná Růža.

 

Prosím buďte tak laskavý a odevzdejte ten zavřítý dopis na tu adresu zevní nádraží